11. 3. 2013

Vypracování studie pro spoluspalování odpadu ve formě TAP (tuhého alternativního paliva) z tříděného odpadu schválilo na své poslední schůzi zastupitelstvo města Zlína (usnesení č. 4/17Z/2013 – rozpočtové opatření č. 2/2013).  Odbor životního prostředí a zemědělství má na základě toho poskytnout finanční příspěvek firmě Alpiq Generation (dále jen AG) ve výši 450 000 korun. Zlínské Straně zelených se tento postup nezdá hned z několika důvodů.

Důvěru nevzbuzuje už to, že firma AG, která má ambice danou spalovnu odpadů ve Zlíně v budoucnu provozovat, dostane zároveň i dotaci na pořízení studie. Zpracování studie nezávislou společností by bylo jistě výmluvnější a objektivnější. Vyzýváme zastupitele, aby přehodnotili své rozhodnutí, a když už studii chtějí pořídit, ať ji nechají zpracovat nezávislou organizací.

Co se samotné spalovny týče, minimalistická varianta spalovny odpadů (z pohledu množství spáleného komunálního odpadu) počítá s množstvím odpadů minimálně 110 000 tun ročně 1. Takové množství odpadů nevyprodukuje žádná obec z rozšířenou působností ve Zlínském kraji. Pro ilustraci – ve Zlíně jsme v roce 2011 vyprodukovali ani ne 26 000 tun komunálního odpadu (a ani v letech předchozích číslo nepřesáhlo 30 000 tun). Aby se drahá spalovna odpadů zaplatila, musí ji její vlastník „krmit odpady“ – čím méně odpadů pálí, tím je jejich likvidace dražší. Bylo by proto nezbytně nutné svážet pro spalovnu odpad z více lokalit, což by bylo vzhledem k členitosti kraje značně nákladné, jak to ostatně potvrzuje i nedávná Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji 1. Z ní také vyplývá, že má Zlín velkou rezervu v recyklaci biologického odpadu kompostováním 1.

Aby se kapacita spalovny naplnila, nezavrhuje radní Bedřich Landsfeld možnost ani využití tříděného odpadu jakožto paliva 2. Takové vystupování nám připadá nelogické a nepřípustné – v době kdy se občané Zlína naučili třídit odpad (a třídí ve stále větším množství 3) a pochopili, že separací pomáhají životnímu prostředí a šetří zdroje, je nemyslitelné jim říci, že je lepší tyto suroviny spálit. Apelujeme na zastupitele Zlína, aby se nad odpadovou politikou hlouběji zamysleli a pokusili se raději hledat cestu, jak zajistit, aby minimum odpadu skončilo na skládkách a maximum bylo recyklováno.  Odpad není palivo, ale cenná surovina! A jako taková nachází na trhu i své kupce.

Mnohem smysluplnější využití nevytříděného odpadu než ve spalovně odpadů se pak nabízí možnost spoluspalování dále již netříditelného odpadu v cementačních pecích, kde se současně využije i vzniklý nebezpečný popílek. Ten totiž obsahuje mimo látky, které lze využít např. jako hnojivo, i nemalé množství těžkých kovů a dalších nebezpečných látek. V případě spalovny by tedy bylo nutné skládkovat takto vzniklý odpad jako nebezpečný, což opět prodražuje danou technologii.

Pojďme se zamyslet a uvědomme si, že odpad třídíme pro budoucí generace. Je to rozhodně lepší, než ho slepě odevzdat spalovně, která drahocennou surovinu promění v energii, kterou nám pak zpátky draze prodá. Nezanedbatelná je také pořizovací cena spalovny, která se i v minimalistické variantě pohybuje v řádu několika mld. korun.

Petr Jurča

1. www.eazk.cz (Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji – 2012)

2. www.zlinsky.denik.cz (Vize města: ve Zlíně se možná v budoucnu přestane třídit odpad 5.3.2012)

3. www.tszlin.cz