Na další odpovědi je třeba si ale ještě počkat. Např. zda tedy město vůbec po Číňanech požadovalo nápravu v dezinterpretaci smyslu cesty. Zjevně se totiž nejedná o nedopatření, ale o součást čínské strategie.

Od pana primátora Korce jsme se ale také dozvěděli, že máme čínské oblečení a elektroniku, tedy bychom zřejmě měli mlčet a šoupat nohama. Podobné argumenty se šířily v období Ruskem vyvolané energetické krize. Chceš plyn a ropu? Tak zapomeň na svobodu a demokracii. Pan zastupitel Sáha se zase svěřil s tím, že Čína je tak před námi, že ji nikdy nedoženeme a že bychom se tam měli jezdit učit… tak mi jen hlavou problesklo Gottwaldovo: učit, jak vám zakroutit krk.

********************************************************************

Jednání zastupitelstva Zlína, 12. 12. 2024

Vystoupení občanů – dotazy k cestě do Číny

Dobré ráno vážení zastupitelé a občané Zlína.

Zatímco jsme si připomínali 35. výročí listopadu 89, dostala se ke mně informace, že zlínský primátor je právě v Číně, kde se stal tváří regionální propagandy za příslib pofidérních investic. Zprvu jsem tomu nemohl uvěřit, protože se na tento typ čínské spolupráce nachytalo již tolik předchůdců, včetně prezidenta Zemana. Ale informace, které jste kolem cesty poskytli, mě moc neuklidnily.

Tvrdíte, že se jednalo jen o reciproční schůzku, o zdvořilostní povinnost a doprovod zlínským podnikatelům z filmového průmyslu.

Nemáme tedy věřit Čínanům, kteří se k vám zachovali naopak mimořádně nezdvořile, když o návštěvě vydali nějak dosud nedementovanou zprávu, kde se píše, že starostové obou měst podepsali memorandum o porozumění mezi městy, dle nějž se obě strany zapojí do různých forem výměn a spolupráce v oblastech, jako je ekonomika, obchod, technologie a mezilidská výměna.

První otázky:

Proč jste se na místě neohradili, když tvrzení, že se podepisuje memorandum mezi městy (nikoli nějakými firmami) bylo též při jednání v angličtině na plátně?

Požadovali jste oficiálně po čínské straně nápravu alespoň po návratu, po zjištění, že Číňané vaši cestu dezinterpretovali? Nebo jste to prostě nechali tak?

Pan Chalánek Českému rozhlasu také nejdříve tvrdil, že se v Číně jednalo například o investici do Velkého kina v návaznosti na filmový festival, pak ale tuto informaci popřel.

Další potvrzení čínské verze plyne také přímo ze schválení cesty radou Zlína, ve kterém se píše: čerpání finančních prostředků na zahraniční cestu za účelem projednání vzájemné spolupráce mezi městy Zlín a Guangzhou (Kuankčou) a spolupráce na investičních akcích města Zlína.

Otázka druhá: jednali jste tedy o čínských investicích do města, případně jakých?

V usnesení rady se naopak nepíše o té záhadné firmě z filmového průmyslu, která byla dle vašeho výkladu tou, která podepisovala jakousi spolupráci.

Třetí část otázek: Jak se tedy ta firma jmenuje, případně lidé, jejichž delegaci jste vlastně doplnili? Hradili si všechny náklady sami? A kolik stála cesta město?

Zatímco jsme 17.11. pořádali shromáždění ke Dni boje za svobodu a demokracii, vracela se tedy právě delegace Zlína ze země, která usilovně svobodu a demokracii potírá.

Pravidelně ve svých zprávách před takovými kontakty varuje BIS, dle které Čína usiluje o úpadek a oslabení demokratických zemí všemi prostředky včetně zahraničních investic. Její ředitel Koudelka k tomu řekl: „Typické je, že cíle svých operací zve do Číny, hostí je, zahrnuje dary. Poté je pro ně obtížné spolupráci odmítat.”

Čtvrtá otázka: Seznámili jste se se zprávami BIS při zvažování té cesty, případně, proč jste je ignorovali?

17. listopad jsme připomínali též jako Mezinárodní den studentstva, vedení Zlína nenapadlo nic lepšího, než si připomenout masakr studentů na náměstí Nebeského klidu pietní – tichou spoluprací s komunistickým režimem. Nenarazil jsem totiž na webu města na tiskovou zprávu o té cestě, ani před ní, ani po ní. Do médií se tak informace dostaly až díky investigaci Českého rozhlasu.

Závěrečná otázka: Proč tomu tak bylo, že jste se o cestě nepochlubili a nezajistili ji žádnou publicitu?

Děkuji.